Orientační potřeba tekutin (ml/kg tělesné hmotnosti) v závislosti na věku
1.den života 50-70
2.den 70-90
3.den 80-100
4.den 100-120
5.-9.den 100-130
10.den-7.měs. 150-160
8.měs.-12.měs. 100-140
2.rok 80-120
3.-5.rok 80-100
6.-10.rok 60-80
11.-14.rok 50-70
Poznámka
U zdravých kojenců v období prvních 6 měsíců života odpovídající množství tekutin plně zabezpečuje dostatečné kojení, příp. některá z mléčných formulí umělé výživy. Je nevhodné nabízet v tomto věku dětem čaj nebo jinou tekutinu. Výjimku z tohoto doporučení lze tolerovat pouze pokud je venku opravdu velmi horko – v takové situaci můžeme kojenci nabídnout menší množství vhodného neslazeného ovocného čaje (ne černý nebo zelený čaj), který připravujeme z kvalitní kojenecké vody. Batolata by měly vypít asi 500 ml mléka, zbývající množství tekutin je třeba uhradit vhodným druhem nápojů. je důležité tekutiny nabízet pravidelně v průběhu celého dne,protože, když už má dítě žízeň, tak to už znamená, že pije málo. Další projevy nedostatku tekutin můžou být bolesti hlavy, únava, ale také zácpa a pokles tvorby moči. Musíme na to u malých dětí dbát, protože děti si pocit žízně neuvědomují a jejich únava nebo snížená tvorba moči může snadno uniknout pozornosti okolí.
Orientační počet dechů za minutu u dětí
Kojenec (0–1 rok) 30–60
Batole (1–3 let) 24–40
Předškolák (3–6 let) 22–34
Školák (6–12 let) 18–30
Dospívající (12–18 let) 12–16
Orientační puls za minutu u dětí
Kojenec (0–1 rok) 100-160
Batole (1–3 let) 90-150
Předškolák (3–6 let) 80-140
Školák (6–12 let) 70-120
Dospívající (12–18 let) 60-100
Poznámka ve spánku může puls poklesnout o cca 10%
S každým zvýšením teploty o jeden stupeň se zvyšuje puls asi o 6 úderů za minutu.
Obzvláště důležité je zvýšení dechů ve spánku, může signalizovat závažnou infekci
Sedm příznaků, které nesmíte podcenit u novorozenců
Lékařští experti sestavili seznam sedmi symptomů, které mohou signalizovat vážné onemocnění u novorozenců vyžadující rychlou lékařskou pomoc
1. jakékoliv problémy s krmením, kdy dítě odmítá přijímat potravu
2. jakýkoliv výskyt křečí u dítěte
3. dítě se pohybuje pouze tehdy, pokud je stimulováno
4. frekvence dýchání je šedesát dechů za minutu nebo ještě více
5. teplota nad 37,5 stupňů Celsia
6. teplota pod 35,5 stupňů Celsia
7. vtažený propadlý hrudník
Zelená stolička
V prvním měsíci bývá více stoliček (2–4 denně) i více, později je běžná i několikadenní absence stolice u plně kojeného dítěte, kojené dítě může mít stolici i 1× týdně a když se chová normálně a nebolí ho bříško, nemusíme se znepokojovat.
Stolice u novorozenců a kojenců bývá obvykle žlutá, méně formovaná až řídká s četností několikrát denně i pouze jednou za několik dní. Barva, konzistence, eventuálně příměsi či zápach jsou ovlivněny řadou faktorů. Stravou, aktuální potřebou a příjmem tekutin, zastoupením bakterií ve střevě, a dalšími faktory.
Zelené zabarvení stolice bývá často normální, někdy je to reakce na složky matčiny stravy, může provázet pití mléka s vyšším obsahem laktózy v tzv. předním mléce. Tato situace nastává při žízni dítěte nebo nesprávné technice kojení, kdy dítě pije z obou prsů dobře tekoucí přední mléko. Při zelenavých stolicích je vhodné zkontrolovat techniku kojení.
Příčinou může být i tzv. hladová stolice, kterou dítě vylučuje při hladovění. A nezáleží na tom, zda je nedostatek potravy ve střevě vyvolán malým množstvím stravy nebo zvracením při jinak dostatečném příjmu potravy. Vzhled stolice je podobný různě řídkému špenátu. Četnost stolice je různá, spíše menší.
Nejčastějším důvodem zelených stoliček je ale nerovnováha jednotlivých bakterií ve střevě, tedy i přítomnost bakterie či bakterií, které se ve střevě běžně nevyskytují, tzv. dysmikrobie, nejčastěji způsobená benigní střevní virózou.
Každopádně platí, že pokud Vaše miminko normálně prospívá, nic ho netrápí, není zelená stolice žádným důvodem pro jakékoli znepokojení a rozhodně nesignalizuje žádné závažné onemocnění.
Ošetřování a správná hygiena genitálu
U novorozených chlapců je předkožka přetažitelná asi ve 4 %, tzv. konglutinace je fyziologický stav. Akumulace odlučujících se buněk vede k nenásilnému, přirozenému oddělení vnitřního listu předkožky od žaludu. Vývoj k široké, plně separované předkožce probíhá různě dlouho.
Ve věku 0–6 měsíců má 80 % chlapců předkožku nepřetažitelnou, v roce je to 50 % chlapců, ve 2 letech 20 % a ve 3 letech 10 % chlapců s nepřetažitelnou předkožkou
Další příčinou nepřetížitelnosti předkožky je fimóza. Po narození je fimóza víceméně fyziologická a má chránit vyústění močové trubice a žaludu penisu před mechanickou traumatizací.
Chybou je násilně přetahovat předkožku u kojence v případě fyziologické konglutinace. Pravidelné jemné přetahování předkožky podporuje její oddělení. Kolem věku 3 let by měla být již předkožka zcela volně přetažitelná.
Genitál dívky je nutné omývat shora dolů, přitom je nezbytné oddálit velké stydké pysky od malých stydkých pysků a důkladná očista těchto míst. Důkladná hygiena genitálu u holčiček jim pak ušetřit bolesti při eventuelním pozdějším rozrušení tzv. synechií (srůstů).
Neprůchodnost slzných kanálků
U 3–6 % novorozenců a kojenců dochází k neprůchodnosti slzného kanálku.
Vývoj slzných cest probíhá i po narození a v 90 % dojde do 3 měsíců ke spontánnímu zprůchodnění slzných cest. Nejčastěji se neprůchodnost projeví slzením a opakovanými záněty v postiženém oku, což si vynucuje opakovaná lokální antibiotika. Je důležité několikrát denně masírovat slzný kanálek. V úporných případech pak pomáhá sondování a průplach kanálku na očním odděleni.
